STRACH Z MOŽNÉHO SELHÁNÍ
Už se vám někdy stalo, že jste se ocitli v situaci, kdy jste museli komunikovat anglicky a najednou jste byli tak pohlceni stresem, že jste nebyli schopni vytvořit inteligentně znějící větu. Triviální slova se ne a ne vybavit, po chvíli již nejste ani schopni vnímat, co říká druhý člověk a psaný text vám přijde naprosto nesrozumitelný. Mozek přestává fungovat a vy máte pocit, že jste v jakési mlze. Chce se vám utéct, cítíte se jako „idiot“. Jste-li na meetingu či pouze vedete neformální rozhovor, přenecháváte mluvení na druhých. Postupně se ve vás začíná budovat strach z další možné komunikace. Této situaci říkám pracovně – šedá mlha. Nastává ve chvíli, kdy vnitřní očekávání k našemu výkonu se nesetkává se skutečností (s naší neobjektivní „vnitřní skutečností“). Strach ze selhání, z chyby či jen z pocitu možného ztrapnění vede k takovému stresu, že náš mozek jednoduše vypne. Připadá vám, že ačkoliv se nacházíte v místě, které můžete znát naprosto perfektně jak vlastní boty, zahalí-li se tmavě šedou mlhou, začnete tápat. PARALÝZA ŠEDOU MLHOU Problém nastává, jsme-li šedou mlhou paralyzováni kdykoliv, naskytne-li se příležitost mluvit anglicky. Strach, že se tato situace bude opakovat, nás opět paralyzuje a my se začneme anglickému prostředí vyhýbat. Obava může být tak silná, že se dokonce můžete vyhýbat kurzu angličtiny a vytvořit si tak představu, že se anglicky nikdy nenaučíte. Co se to tedy vlastně děje v našem mozku? NEOKORTEX Náš mozek se skládá ze tří částí. Vývojově nejmladší část mozku tvoří takzvaný neokortex, jež je jedinečný lidem, a právě díky svým schopnostem nás odlišuje od zvířat. Je to ta část mozku, díky které můžeme myslet, analyzovat, řešit komplikované situace, vyhodnocovat nejlepší řešení, logicky uvažovat, spekulovat, zkrátka a prostě být moudří. LIMBICKÝ SYSTÉM Druhá část – lymbický systém, také nazývaný emocionální mozek, obsahuje tak zvanou amygdalu a hypotalamus. Lymbický systém se rozvíjí velice brzy po narození a podílí se na našich emocích, chování, ale i motivaci. Již zmíněná amygdala je malá část mozku, podobná mandli, která je právě spojována s emocemi a emočními prožitky, zejména strachem, ale i radostí. Tato část mozku je také zodpovědná za vytváření a uchování vzpomínek spojených s emočními zážitky. V případě pocitu ohrožení, strachu či nějakého nebezpečí předá amygdala signál, vypne neokortex a aktivuje třetí část mozku, tak zvaný primární mozek. PLAZÍ MOZEK Primární mozek je nám společný se zvířaty, a proto se také často nazývá plazí. Tato část mozku pracuje na pudové - primitivní úrovni a slouží k našemu přežití. V případě úzkosti, strachu či ohrožení je zodpovědný za nekontrolovatelné instinktivní reakce – útěk, strnutí či útok. Jak již bylo zmíněno výše, díky varování amigdely se nám vypíná lidský „inteligentní“ mozek a iniciativu přebírá právě pudový plazí mozek. PUDOVÉ REAKCE V KOMUNIKACI Při komunikaci v angličtině, tedy i při výuce, se může objevit nepříjemná úzkost, panika, strach z chyby či možného selhání. Amygdala v tu chvíli předá podněty, vypíná neokortex a zapíná plazí mozek. V těle se vyplaví stresové hormony, zrychlí se nám tep, stáhne žaludek. Tělo je připraveno na možné pudové reakce. Dotyčný je tak polapen onou zmíněnou šedou mlhou, která jakoby zahalila schopnost myslet, natož ještě myslet v angličtině, a k tomu používat pokročilou slovní zásobu a tvořit inteligentně znějící věty. Nejpravděpodobnější reakcí je ustrnutí, přestat se vyjadřovat ke všemu a iniciativu přenechat na kolegovi. V některých případech se může osvědčit útěk - paralyzovaný šedou mlhou z komunikace či z výuky odchází se záminkou řešení něčeho důležitého. Do budoucna se pravděpodobně začne dalším situacím či lekcím vyhýbat, neboť díky své zaneprázdněnosti „to“ prostě nedává. V extrémní situaci - útok - se může verbálně osočit na svého kolegu, učitele, zpochybnit kvalitu učebnice, výuky, volbu metod, zkrátka a prostě cokoliv. CO TEDY S TÍM? Základem je pokusit se při hodině vytvořit bezpečné prostředí, kdy student nezačne o sobě pochybovat, nepocítí úzkost z možného neúspěchu či strach z chyby. Ideální situací je vytvářet taková cvičení, která jsou humorná a pomohou tak nastolit pohodovou atmosféru a odbourat strach. Při výuce např. nových gramatických struktur je mou snahou vše co nejvíce konkretizovat, vizualizovat, tak aby osvojení bylo pro studenta co nejjednodušší. Ne vždy tomu však lze zabránit. Pokud se tedy již student dostane do situace, kdy mozek jednoduše vypíná, někdy je lepší nechat dotyčnému čas, změnit metodu či téma, aby měl mozek možnost přepnout z pudové reakce zpět do myšlení. Humor, empatie, podpora učitele, společně se sounáležitostí skupiny v tuto chvíli pomohou. REWIRING - přeprogramujte svou vnitří řeč Víte-li, že se v této situaci občas nacházíte, zkuste se zamyslet nad tím, z čeho konkrétně máte strach. Ptejte se dál, pátrejte do hloubky, co se za vašem strachem vlastně skrývá. Na konci možná odhalíte, že každý z nás má podobné obavy. Opakujte si, že vaší snahou je dorozumět se. Vizualizujte si sami sebe, jak vše úspěšně zvládáte beze strachu, s humorem a dobrou náladou. Drobné chyby či přeřeky děláme běžně i v češtině. Zkuste si naopak ze svých chyb udělat legraci. Účelem komunikace je dorozumět se. Změňte svůj postoj k chybě i k samotnému učení. Přeprogramujte svou vnitřní řeč tak, že se nebudete shazovat. Na místo toho se podporujte a chvalte za malé úspěchy stejně tak, jako byste mluvili ke svému kamarádovi. Ze svých chyb se pouze učte, posouvejte se dál, nezpochybňujte své pokroky. Snaží-li se již šedá mlha zahalit vaše myšlení, zkuste vypnout své iracionální myšlení a přelstít amygdalu tím, že budete dýchat hluboko do břicha. Pomalé hluboké dýchání vám pomůže dostat pudové reakce organismu pod kontrolu a tím opět zapnout vaše racionální „myšlení“. OBKLOPTE SE ANGLIČTINOU Stanovujte si malé a krátkodobé dosažitelné cíle, za které se můžete pochválit. Snažte se angličtinou obklopit co nejčastěji, aby jazyk samotný byl pro vás prostředím, ve kterém se cítíte bezpečně, na které jste zvyklí. Poslouchejte oblíbené podcasty, radio BBC či zjednodušené audioknihy v autě, při práci, na cestě, při procházce, kdykoliv jen můžete. Čtěte, vyhledávejte v angličtině témata, která vás baví. A v neposlední řadě, najděte si takovou lektorku 😊, která vás bude motivovat, chválit a podporovat. Takovou, s níž vás jednoduše angličtina bude bavit.
